LÁSKA 2
Byl chladný leden,
když jsem tě poprvé spatřila.
Jak z míry jsi byl vyveden,
kdyžs zjistil, že jsem ti své číslo napsala.
Já neznala tvé jméno,
však jediné mi blesklo hlavou
a bylo sladší než víno,
když vyřkl jsi ho větou jedinou.
Proud mnou stále probíjel,
když jsem ti byla nablízku
a pohled tvůj mě odzbrojil,
pak v srdci jsem cítila lásku.
Ještě ten vešer a po něm další a další
jsi mě na rande vzal
a nemohlo být nic krásnější,
než když jsi mě poprvé horce líbal.
S tebou mi vše došlo,
i sny o tobě, tenkrát ještě nepochopené.
Jak změnit mě se ti povedlo,
je pro mě stále záhadné.
Dodnes vedle z tebe jsem
a co cítím ani básní nevyjádřím.
Napořád tě v srdci mám
a tiiše po tobě toužím.
