Leden 2015

MYSLÍM NA TEBE!

29. ledna 2015 v 15:21 | Daphnee
MYYSLÍM NA TEBE

Každý den
myslím na tě jen.
Na to, jak jsme šťastní
a k sobě pevně připoutaní.

Jak spolu ruku v ruce jdem,
jak zabořená ve tvé hrudi jsem,
jak chceš být stále se mnou,
jak překonáváme překážky, jež přijdou.

Myslím na tebe a na to, jak tě miluji
a že šťastným tě udělat si přeji.
Nic víc, než to, ke štěstí nepotřebuji,
neb jsme labutě, jež pospolu plují.

Jen tehdy jsou labutě šťastné,
vždyť, pokud se něco stane jedné,,
druhá svou píseň pět přestane
a ze žalu zhyne.

Proto musíme být stále spolu
a zbavit se všeho, co nás táhne dolů.
Musíme se na sebe usmívat
a jeden druhého vnímat.
Ale hlavně se milovat
a s tím druhým to nevzdávat!



POZITIVNÍ ÚZKOST

28. ledna 2015 v 9:43 | Daphnee
POZITIVNÍ ÚZKOST

Mé srdce se svírá něhou
a opět cítím tu sílu,
jež zaplavila mě mocí svou
a díky které žiju.

Jsem zcela ochromena
touto pozitivní úzkosti
a to znamená,
že jsem ohromena právě tvoji bytostí.

Ohromena tvým úsměvem
a pronikavýma očima,
společně plujeme světem
a vše krásné opět začíná.

Ach, jak jsem šťastná,
tak, že slzy roním,
u tebe jsem bezbranná
a vždy po tobě toužím.

Přijdu-li o tebe
slunce meho života zhasne
a černočerné nebe
okamžitě pohltí mne.

Chci křičet, chci lámat skály
má síla, ta vše zdolá,
každá má částečka vibruje a volá:
Ach, lásko má, jak krásně to pálí!

Opět jsem z tebe v háji
jako už tolikrát.
Celý den je jako v máji
a já nemusím se ničeho bát!


BOJÍM SE...

24. ledna 2015 v 12:40 | Daphnee
BOJÍM SE...

Ach, ano, bojím se války,
konfliktů ve světě je na to dost,
bojím se, že válka překoná dálky
a i k nám zasáhne její most.

Svět je velmi nestabilní
a státy se mezi sebou rvou,
však to dlouho není,
kdy byli Rusko a Amerika pod studenou.

Korea má prý nejlepší armádu,
tam, kde je ropa, je i Amerika
a islamisté prý chystají odvetu
a nad tím vším pláče chudá Afrika.

Nenasytné Rusko se zase roztahuje,
chudinka Ukrajina a spol,
kdo všechno do toho boje potáhne
a posílí tak světa bol?

Válka je k ničemu,
jen vede k bolesti a zkáze
a i ten, kdo v ní nemá viru,
pak platí velmi draze!

Bojím se války a nechci, aby byla,
jsem mladá a chci, ať je klid,
také vím, že není správná,
ale i to, jaký je lid...


KONČÍ LEDEN

19. ledna 2015 v 19:47 | Daphnee
KONČÍ LEDEN

V závojích odchází leden,
měsíc starých vzpomínek.
Stačil mi jen jeden
a byla jsem opět v úzkostech.

Vzpomínky na vše zlé
na chvíli přehlušily radost,
ale díky bohu, že mám tebe,
odchází, už jich bylo dost!

Pojďme si užít konec měsíce
završený našim výročím,
vždyť naše láska je bez konce
a já o věčnosti s tebou sním!


POŽÁR V MÉM NITRU

19. ledna 2015 v 19:25 | Daphnee
POŽÁR V MÉM NITRU

Hořím, hořím pro lásku,
mé nitro je na uhel.
Přicházím k potoku,
avšak neuhasí mě v něm koupel.

Mé slunce žhne
a já hořím v jeho plamenech.
Čas, ten plyne,
avšak já hořím ve všech dnech.

Krev se vaří
a tělo pomalu mizí,
však jsme jen maso,
jež v nicotě září
a pak přijde smrti laso
a všichni zůstaneme nazí.

Jediným smyslem všeho
je čistě a vroucně milovat
a upřímně objímat milého,
pak můžeme v poklidu skonat.


LÁSKA?

17. ledna 2015 v 19:24 | Daphnee
LÁSKA?

Najednou cítím sílu,
že bych i skály štípala.
Najednou cítím, že jsem něco našla
a nerada bych to ztratila.

Mám příjemný pocit na hrudníku
a malý tlak v očích,
za chvíli vytlačím slzičku,
jež stéká do míst tajných,
aby ukryla můj hřích lásky.

Vím, tebe já musím mít,
jako má světlo délku
a vše udělám pro lásku,
bez které již nechci žít.


LETNÍ BOUŘE

17. ledna 2015 v 19:07 | Daphnee
LETNÍ BOUŘE

Těším se na letní bouřku,
nejsilnější emocí přírody,
vypovídající o zázraku,
nesoucí se v ní pro vždy.

Bouří vítr, bije hrom,
vše před chvíli klidné bylo,
teď však ohýbá se každý strom
a vše do tmy se ponořilo.

Z černých mraků déšť dšťí
a slunce jen občas jimi proniká,
aby se ujistilo, že už je po neštěstí
a že se už dávno neblýská.

Příroda se zlobí
a možná i pláče,
v tomto období
se rodí nová zase.


ACH!

17. ledna 2015 v 15:01 | Daphnee
ACH!

Ach, spát na tvém rameni,
ach, snít ve tvé náruči,
ach, probouzet se ve tvém objetí,
ach, pak dívat se ti vroucně do očí!

Ach, být tvou součástí,
ach, navždy jí být,
ach, líbat tě na rty,
ach, slyšet tvé srdce bít!

Ach, být vždy u tebe,
ach, milovat tě víc,
ach, více než-li sebe,
ach, jít té lásce vstříc!

Ach, nepustit tě,
ach, ochraňovat,
ach, přísahat vše svatě,
ach, jen lásku sliboval!


K PRVNÍMU VÝROČÍ

17. ledna 2015 v 13:30 | Daphnee
K PRVNÍMU VÝROČÍ

Koukám ti do oči
a je mi krásně,
dnes máme výročí
a já stále píši básně.

Přestáli jsme mnoho bouřek
a znovu objevili slunce,
ale jak by mnohý řek,
nic nezabrání naší lásce.

Víš, že jsi mé sluníčko
a celý můj svět,
říkávám ti princátko,
neb jsi jako z růže květ.

Ať máme dál
v sobě moře lásky,
ať neznáme žal
a už žádné bouřky!


ZÁPAD

17. ledna 2015 v 9:58 | Daphnee
ZÁPAD

Zapadá slunce a končí tak den,
růžovou z oblaků nás zahalí už jen.

Celé město pod ním oslnivě září,
jako diamant, když jej zlatník brousí
a obloha je jako v bouři,
vždyť právě teď se všechno zkusí.

Čas slunce je naplněn,
odchází proto velkolepě
a ten, kdo jím je zaslepen,
hledá jeho doupě.

Každý jej však nenalezne,
jen některým je to štěstí dáno,
a tak čas dál plyne,
dokud každý z nás nezhyne,
a pak už je vystaráno.


Z VEČERA

15. ledna 2015 v 21:04 | Daphnee
Z VEČERA

Zatímco si pouštím film,
cítím, jak vedle mně dýcháš,
jak sladce spíš, vnímám
a hádám, o čem sníváš.

Jen tě vezmu za ruku,
pohladím tě po vlasech
a připadám si za blbku
třesoucí se ve tvých půvabech.

A ty dál spíš a nevíš o ničem,
ani o tom, že u tebe právě usínám.
Nevíš, jak pevně přitisknutá jsem
a nevíš, o čem vždy snívám.


NEPÍŠI O POLITICE

14. ledna 2015 v 21:00 | Daphnee
NEPÍŠI O POLITICE

Nemám právo psát o politice,
neb ji nesleduji,
raději píši o lásce,
neb jí žiji.

Vím, že bych to měla sledovat
už jako volič obyčejný,
ale raději se chci dívat
do tvých očí nádherných.

Média jsou klamavá,
zkreslují můj názor,
raději jsem nestranná,
tak dávám si na ně pozor.

Svět politikou není tak zkažený,
každý si může urvat, co jen jde,
vím, to asi správné není,
ale lid se naučil žít právě takhle.


PŘIVÍTÁNÍ ROKU 2015

14. ledna 2015 v 20:31 | Daphnee
PŘIVÍTÁNÍ ROKU 2015

Vítej nám, ty nový roku,
buď jako starý nebo lepší!
Uchovej mou něžnou lásku
a ochraňuj ji, když nám prší!

Jaký asi tentokrát budeš,
co mi asi přichystáš?
Snad se dobře povedeš
a jen to hezké uchystáš.

Doufám, že zase budu cestovat,
alespoň trošičku,
že se budu radovat
alespoň jako v minulém roku!

Snad budu mít méně starostí,
než loni,
snad nepotká mě neštěstí,
sluníčko mé, jen nezhasni!

Věřím, budeš zase dobrý rok
plný milých překvapení,
budu mít vždy na lumpy brok
a zde ještě více básní!



SRDCE

11. ledna 2015 v 20:37 | Daphnee
SRDCE

Srdce, jež jsi mi uloupil
pro tebe bije dál.
Srdce, jež jsi zaskočil
a nejvíce pro něj znamenal.

Srdce to ví a zná
každičké pohlazení,
jemuž se poddává.
jako sen probuzení.

Srdce si vše pamatuje
a nezapomíná,
občas se však strachuje,
zda jej to tvé vnímá.

Srdce básně píše
pro něhu a lásku,
aby zůstalo ve víře,
v naději a v pravdu.

Srdce také někdy onemocní,
ale pak zase zpívá
o brzkém svém uzdravení
a s láskou si tyká!






OHLÉDNUTÍ SE ZA ROKEM 2014

3. ledna 2015 v 11:41 | Daphnee
OHLÉDNUTÍ SE ZA ROKEM 2014

Sbohem, ty dobrý roku,
byls od počátku bouřlivý,
přinesls mi lásku,
víru a také naději.

Svíčka tvého roku
již dohořela
a já si neodpustím vzpomínku,
co vše jsem s tebou zažila.

Vše začalo rychle, zhurta,
byla jsem moc smutná.
Nejdříve mi do života
vstoupila smrt věčná a krutá.

Přestala jsem spát,
přestala jsem snít.
Co se mi dál má stát,
zatím vůbec netuším.

Ve chvílích nejtěžších,
kdy stála jsem nad propastí,
potkalo mě největší štěstí
a já začala létat v oblacích.

Potkala mě láska,
něžná a krásná,
jako voňavá květinka,
jež věčně vonívá.

Šla jsem za ní,
neb mě táhla jako na provázku
tou svou sladkou vůní
a já cítila se jako na obláčku.

Šla jsem za láskou
až do jiného města.
Neměla jsem na vybranou,
když mě tehdy tak zasáhla.

Zasáhla mě jako blesk
z čistého nebe
a nejhorší byl ten stesk,
když chvíli byla jsem bez tebe!

Zprvu jsem jezdila
za láskou téměř každý den,
přitom školu stíhala
a zamilované básničky psala jen.

Pak jsme spolu bydleli
ještě chvíli ve městě mém,
jenže se ti nelíbí,
tak se zase stěhujem.

Tentokrát už na trvalo
žijeme ve městě tvém,
ale že nám to je málo,
tak spolu hodně cestujem.

V praze
bylo draze.

Ve Vídni jsme dlouho nepobyli,
v metru nás revizoři chytili.

Na Vranov jsme jeli motorkou,
zpět jí tlačíme s prázdnou nádržkou...

V Seči jsi mi koupil prstýnek,
nedávno praskl a zbyl z něj jen střípek.

Takové bylo to naše cestování,
užili jsme si mnoho legrace,
ale taky dost starostí,
když bylo daleko k benzínce.

Lásce vstříc
našla jsem si dvě práce
a co si mám přát víc,
než mít vedle sebe tvé srdce?

Srdce, jež hřeje tak,
že pod ním brzy roztaji,
rozplynu se pak
a budu v ráji?

Vždyť napsla jsem 120 básní,
a to je vážně rekordní,
bez tebe by jich nebylo,
neb tvá láska jim vdechla kouzlo.

A s láskou jdu dál
i do Nového roku,
kéž by mi dal
ještě více zážitků!