Březen 2015

JARNÍ

31. března 2015 v 12:25 | Daphnee
JARNÍ

Topím se ve tvých očích
a nemohu se nabažit jich.

Fialky zase v trávě kvetou
a voní láskou nekonečnou.

Ptáci svatební písně pějí
a svá hnízda stavějí.

Je mi zase tak krásně
a tebe zřím jasně.

Jaro je tady a v nás všech,
v srdci, očích i ve vlasech!


BRNO V NOCI

28. března 2015 v 20:07 | Daphnee

Brno v noci



Vlahá noc,

že by se chtělo kalit,

ten, kdo volá o pomoc,

musí nejprve zaplatit.



Vzduch chladný

voní touhou,

ten, kdo je svobodný,

svazuje se drogou.



Temnota zahaluje,

na nádraží nalezneš všecko

to, co duši i tělo spaluje

a vytrestá tě jak malé děcko.



CO BUDE DÁL?

26. března 2015 v 18:05 | Daphnee
CO BUDE DÁL?

Sama sebe se ptám,
co bude dál,
protože, co vídám,
ve mně působí jen žal.

Všude je jen zlo
a žádná láska
a stačí málo,
aby byla válka.

Už jen čekám, kdy a kde
zrodí se diktátor,
jenž do války povede
všem ostatním na vzdor.

Co bude dál?
Jakou máme budoucnost?
Kdo tuhle hru rozehrál,
že všude vítězí jen zla vzestupnost?!


ROZBŘESK

24. března 2015 v 10:30 | Daphnee
ROZBŘESK

Černou oblohu
přeťál krvavě rudý pás,
není to konec světa, díky bohu,
to jen slunce se rodí zas.

Všude je tma a černo,
jen ten pás září tady
a ptáci, aby bylo už jitro,
pořádají hlasité serenády.

Všude je hlučno,
jen slunce tiše vychází
jako princip toho,
co nám lidem schází.


POHŘEBNÍ KYTICE

23. března 2015 v 6:00 | Daphnee
POHŘEBNÍ KYTICE

Dnem i nocí jdeš
za snem krvavým
a až jej nalezneš,
staneš se jím.

Zvon v tobě zní,
ten pohřební.
Sní o probuzení
a o znovunalezení.

Dnem i nocí jdeš,
pohřební kytice,
tu dostaneš,
sníváš-li o lásce.

Pohřební,
ta nevoní,
celou tě obejme
a zardousí.

Dej si jí do vázy,
třeba tě překvapí,
třeba zavoní,
třeba k tobě láska přistoupí.

Dnem i nocí jdeš
a svatební kytici
si v rukách neseš
a tiskneš jí k srdci...


MÍT, NEBO BÝT?

22. března 2015 v 11:39 | Daphnee
MÍT, NEBO BÝT?

Když něco máme,
tak jsme rádi.
Ale když něčím jsme,
tak už nás nic nesvádí.

Když se staneme
objektem své touhy,
tak přetvoříme
veškeré své snahy.

Když něco máme,
může to být povrchní,
ale pokud se tím staneme,
dojde k sebenaplnění.

Vlastnit je sice hezké,
ale nedá nám to tolik,
jako když je něco daleké
a uchopit to znamená být.

Staneme-li se věcí,
pochopíme její podstatu
a to se nám odvděčí
tím, že v nás dochází k obratu.

Staneme se lepšími
a uznané skutečnost,
že je jiné býti,
než míti nadřazenost.



UŽ SE NEZLOB!

18. března 2015 v 22:33 | Daphnee
UŽ SE NEZLOB!

Všechno špatné překonáme,
protože nás poutá láska,
všechno spolu zvládneme
a ze zlého zbyde jen vzpomínka.

Tak už se na mě přestaň zlobit,
vím jak nelehké to se mnou je,
ale dokud to můžeme spravit,
tak vím, že tě láska stále spaluje.

Nemůžu ti nic slíbit,
jen svou lásku, to ty víš,
a snahu se polepšit,
kdykoliv se na mě rozzlobíš.

Přece to spolu nevzdáme,
když se tak milujeme
a když dobře víme,
že pro druhého žijeme!

Tak zahoď všechny pochybnosti,
věz, že je nám to přáno,
pochyb už bylo dosti,
tak přejdi tu propast snadno.

Věř se mnou,
že zase bude dobře,
že budeme mít zase slunce nad hlavou
a z něj na nás padne jeho záře!



PO NOČNÍ

16. března 2015 v 9:26 | Daphnee
PO NOČNÍ

Nádhený den plný slunce
a já jej musím prospat,
neb v noci mě čeká práce
a já musím aspoň trochu spát.

Alespoň se k tobě můžu tulit
a pak se mi zdá krásný sen,
přeji si se s tebou mazlit
po celičký dlouhý den.

Ale nemohu, čeká mě noční
a budu zase celý den utahaná,
už ať ten týden skončí
a já prožiju s tebou zase slunná rána!


ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ

15. března 2015 v 13:42 | Daphnee
ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ

Psát básně mým údělěm jest
a vždy jen dobro konat,
břímě světa na bedrech nést
a umět věrně milovat.

Zabývat se historií
a odhalovat její tajemství,
být tam, kde dobří lidé žijí
a kde příroda se skví.

Žít život až do skonání,
prožít každou chvilku,
srdce mít vždy na dlani
a ochraňovat svou lásku.

Dokázat se neztratit
v uspěchaném světě,
vnitřní sílu uchopit
a mít ji v každé větě.

Nemyslet jen na sebe,
ale na sebe nezapomínat,
mít nad hlavou čisté nebe
a nikdy se nevzdávat.

Milovat a být milována
a vědět, že úplná jsem
a z lásky být zrozená,
toť vše jest mým údělem!


SVĚT JE PLNÝ BLÁZNŮ

7. března 2015 v 19:07 | Daphnee
SVĚT JE PLNÝ BLÁZNŮ

Svět je plný bláznů,
jsem jím já i ty,
žijme ve sladkém snu
z něhož si spřádáme šaty.

Nevidíme, jak trhají se,
odmítáme vidět realitu,
na odiv všem ukazujeme
svou achylovu patu.

Chytrý, ten ví jak na nás,
zastupuje vysoký post
a jediné, co zbyde z vás,
bude jen holá kost.

Každý blázen za to platí,
to je jasná věc,
tím, že toho chytrého nasytí,
nad sebou vytvoří klec.

Klec hladu, bídy a utrpení,
a ta na něj pomalu klesá,
chytrák pro něj nemá pochopení
a jeho srdce radostí plesá.

A až jednoho dne blázni zemřou,
chytráci se mezi sebou sežerou!


SVĚT Z PLASTU

6. března 2015 v 18:10 | Daphnee
SVĚT Z PLASTU

Celý svět se skládá z plastů,
na to jsme si už zvykli
a je z něj tolik výrobků,
bez kterých bychom se už neobešli.

Snad je to trochu škoda
a vůči přírodě nefér,
je to od nás trochu zrada,
že jí dáváme tak umělý nátěr.

Vždyť jsme se kdysi obešli
bez takovýchto zbytečností,
ale pokrok bychom stejně nezastavili,
tak aspoň ulevme přírodě od boestí!

Recyklujme, ať vidí,
že nám na ní ještě trochu záleží,
zapojte se všichni, lidi,
ať nám ještě chvíli vydrží!


NEMÁM RÁDA MLADÉ LIDI

6. března 2015 v 17:52 | Daphnee
NEMÁM RÁDA MLADÉ LIDI

Nemám ráda mladé lidi,
ačkoliv sama mladá jsem,
mladí lidé o životě nic nevědí
a životem proplouvají jen!

Jen se chodí bavit
a na ničem jim nezáleží,
umí jen peníze utratit
a ještě je to těší!

K práci ani nepřičichli
a pořád je flákají se,
kdyby si na chvíi zkusili
nežít jako chovné prase!

Jen ať zkusí vydělávat
zlatou tvrdou prací,
přitom o rodinu se strat,
to málokdo stačí!

Mám alergii na slečinky
s nosem nahoru,
které nosí předražené botičky
a zmalované jsou jak do bordelu!

Mám alergii na blbečky,
kteří chodí s kšiltem i do divadla,
sprosté mají narážky
a myslí si, že by jim každá dala!

Běžte radši všichni makat,
to vás už naučí,
jaké je to vlastně žít,
když za vás nikdo jiný neručí!


MÁM NA SOBĚ TVOU VŮNI

5. března 2015 v 17:57 | Daphnee
MÁM NA SOBĚ TVOU VŮMI

Mám na sobě tvou vůni,
neb celou noc jsi mě objímal
a když přivoním si k ní,
je to jako bys mě líbal.

Tiskl ses ke mě,
jako by ses bál mě pustit,
přitiskl ses tak pevně,
až začala jsem se potit.

Ze tvé náruče není úniku,
a proč bych uniknout chtěla,
vždyť vedle sebe mám svou lásku,
po které jsem celý život toužila!

Ještě teď na sobě cítím
tu tvou vůni omamnou,
díky které do nebes poletím
a slunce zlaté budu mít nad hlavou.