REAL

12. února 2017 v 20:28
Ach, jak je krásný, ten svět!
Tak proč mne ody bolí pět,
proč mne všechno krásné bolí,
proč mne nezajímá okolí?


Nedokážu se z něj radovat víc,
nastavuji mu svůj líc,
však prázdnota jej líbá,
sen mé nitro vzpíná.


Vytěsněná duše řve,
souboj hlasů do krve,
oči mokré pravdu dí
zavři je, usni…


Avšak ani sen jediný,
Bůh mi odpírává sny
a já aspoň po něm toužím,
bláznívám a prosím.


Voláním jsem unavená
přátelstvím zas uklidněná
Spí má duše ztrápená,
spí má duše ztracená…


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama